FORT GALGENBERG
Císařsko-královská pevnost Olomouc patřila k nejsilnějším na celém území habsburského soustátí. Důvodem realizace tohoto rozsáhlého vojensko-inženýrského projektu byla obava z Pruska po ztrátě Slezska v první fázi války o habsburské dědictví v letech 1740 až 1742. Autorem projektu pevnosti byl příslušník habsburského inženýrského sboru plukovník baron Pierre Philippe de Rochepine. Tento projekt byl schválen královnou Marií Terezií a prezidentem Dvorské válečné rady ve Vídni. Stavba olomoucké bastionové pevnosti přišla tehdejší státní pokladnu na 10 milionů zlatých a zůstala na více jak sto let pilířem obrany severní Moravy. Prvními forty jsou Tabulový vrch a fort Šibeniční vrch z let 1838 – 1846. Dle návrhu Ferdinanda hraběte Belrupta. Během vojenských manévrů v letech 1851 – 1853 osobně navštívili staveniště nových fortů císař František Josef I. a ruský car Mikuláš I. Oficiálně došlo k vypovězení války mezi Pruskem a Rakouskem 22. června 1866, přičemž do rozhodující bitvy mezi pruskými a habsburskými vojsky olomoucká pevnost nijak nezasáhla. Strategický význam fortové pevnosti zanikl dekretem Františka Josefa I. týkajícího se zrušení olomoucké pevnosti ze dne 9. března 1886.
Vznikem Československé republiky přechází vlastnictví rozsáhlého věnce fortových pevností na Ministerstvo národní obrany. Pevnost Šibeniční vrch byla ustanovena jako sídlo leteckého pluku. Vznikají zde i opravárenské provozy. Vyrostla budova Štábu (budova č.10). Středová budova pevnosti byla nastavěná o podlaží. Byla užita progresivní železobetonová konstrukce. Nástavba byla zastropena částečně plochou střechou. Část hradeb v týlu byla odstraněna, k budově byl dostavěn výtah v místě hlavního vstupu.
Celé území se časem proměnilo v letecké opravárenské dílny. Byly dostavěny velkorozponové haly s příhradovými nosníky při ulici Erenburgerova. Po druhé světové válce se provoz mění na Vojenský opravárenský závod (VOP 084) soustředěný na nákladní vozidla, která zde procházela generálními opravami. Území je doplněno o řadu objektů (skladiště, benzínová pumpa, dílny..) Komplex novodobých budov a historické pevnosti následně slouží drobným provozům zejména autooprav. V současnosti je území rozděleno na dvě – komplex historického fortu s předpolím a čtyřmi novými ulicemi s bytovými domy, které vzniknou po demolici areálu VOP.
Pevnost je jednou ze dvou největších v Olomouci (dvojče Fort Tabulový vrch). Dříve izolované území je dnes součástí města, dobře dopravně napojené na Tř. Míru s tramvají. Areál pevnosti se skládá z prstenců budov a příkopů. Nad pevností vznikne veřejný park. Na křižovatce Tř. Míru – Pražská vyroste nová administrativní budova. Předpolí pevnosti bude doplněno dvěma symetricky umístěnými budovami. Po rekonstrukci a dostavbě fortu a realizaci nových ulic s bytovými domy vznikne území plně zapojené do okolní zástavby. Vlastní pevnost nebude muzeum, cílem investora je živoucí struktura objektů a prostranství, kvalitní parkové zeleň, uklizené parkování. Tedy moderní adaptace památky v kvalitní celek, který bude fungovat po celý den mixem funkcí. Masivní pevností budovy jsou vhodné pro drobnou výrobu, obchod a služby. Nové stavby budou pro administrativu, mohou být navrženy pro školství, vědu a výzkum. Nově vznikne romantický park s kultivovanou náletovou zelení a postindustriálními stopami po armádní přítomnosti.
Rozloha území. 6,8 ha